3 důvody proč jsou vaše alba krystalická nuda a čtyři rady, jak se tomu vyhnout

Důvod první: Milion fotek

„Tady to jsme byli na obědě ve dvaceti osmi hvězdičkovým hotelu…“ Koukat na sérii fotkek, který se stejně snažíte co nejrychleji proklikat, protože je to jeden záběr na Máňu, jak si do chřtánu cpe krevetu, jen v padesáti variantách, z čehož na čtyřiceti Máňa vypadá jak z castingu na novýho Vetřelce, není zábava. „Tady, to je Máňa u kašny…“ Třicet fotek, kde Máňa pózuje u vodotrysku. Všechny ze stejného úhlu, jen Máňa má na každé fotce jinak ruce a na dvaceti fotkách má zavřený oči.

Rada první: Lidé, MAŽTE!

Ne jednou. Třeba třikrát! První promazání zlikviduje neostrý a vyloženě nepovedený fotky. Druhá foto-genocida eliminuje nelichotivý výrazy a fotky pořízené vteřinu po sobě. Vyberte tu nejlepší z padesáti, ostatní smažte. Třetí promazání je ideální dělat s odstupem času. Třeba po měsíci (i když vás všichni bombardujou, kdy už konečně budou fotky!!!). To najednou zjistíte, že je ve složce spousta fotek, který ani vám už nic neříkaj. DELETE! Já se třeba snažím, aby z akce bylo maximálně cca 40. Určete si číslo dle libosti, ale vězte, že už padesátá fotka značně zrychlí prohlížení, a u osmdesátý už většina obecenstva doufá, že je to fotka poslední.
V dalších radách si jen už jen více méně rozšíříme okruh fotek vhodných ke smazání.

Důvod druhý: Zbytečný fotky

Nebudete tomu věřit, ale snad každý někdy spal v hotelu, v penzionu nebo jiném ubytovacím zařízení. Pokud nemáte na pokoji portál do pekla, výběh s triceratopsem anebo na zdi plíseň ve tvaru Ježíše na tříkolce, je každýmu putna, jak vypadal hotelovej pokoj, koupelna, WC, výhled z balkonu a další zákoutí vašeho přechodného příbytku. Anebo si ty fotky uložte někam mimo prezentaci pro případné zájemce.
Druhým zástupcem naprosto zbytečných fotek jsou fotky „hostiny“. Není party, aby na ní někdo nepořídil fotku stolu, kde jsou lahváče, flašky s tvrdým, popelník s vajglama, tác s chlebíčkama, sklenice se soletkama a mísa s chipsama. Fakt si většina lidí domyslí, že když mluvíte o kalbě století, že se tam jedlo, pilo a hodovalo. Bordel na stole nikoho nezajímá. Ani rozehraný Člověče nezlob se. Fakt ne.
Třetí případ jsou takový ty cvaky, kdy je vám krásně a snažíte se to krásno vyfotit. Vznikají tak fotky orosený sklenice na cyklovýletu, svařáku pod sjezdovkou a podobný zážitkový fotky. Pokud už teda fotíte nějakou tu „odměnu“ ve sklenici anebo na talíři, dejte si jí na Instagram, nasbírejte lajky ale do prezentace dejte radši něco zajímavýho.

Rada druhá: Vžijte se do diváka

Vzpomeňte si, kdy vy sami jste se nudili u toho, když vám někdo ukazoval fotky. Kolik fotek jste přešli unuděným „hmmm“, „hezký“…
Když už si z nějakýho podivnýho důvodu tyhle fotky děláte, nechte si je pro sebe. Vám něco řeknou, připomenou. Pro ostatní je to obrazovej nudnej balast.

Důvod třetí: Totálně zbytečný fotky

Co někoho vede k tomu, aby vyfotil hlouček lidí, kdy výsledkem je foto zad několika osob, to je mi záhadou. Proč je první fotka z výletu výletníkovo zaparkovaný auto mezi auty dalších výletníků? Zvěčněný odpočívadlo, každá informační tabule, lavička, posed, turistická značku na stromě, vodopád z polní strouhy do pangejtu, aspoň pět chorošů, vykotlanej pařez, křivá větev a mechem porostlej kořen, každá cedule na všech vratech, ohradnících a sloupech který minete, trafostanice a minimálně 80 % sloupů vysokýho napětí a přes plot cizí zahradní jezírko. Proč je dobrý vyfotit cestou na blízký kopec kvetoucí kytku, keř a strom, spadlej žalud v listí, louži, kopretinu, jehnědy, barevnej list a mraky? A hlavně broučci! Je neuvěřitelný, kolik alb z výletů se neobejde bez vyfocenýho střevlíka na asfaltu. Nejlépe třikrát neostrýho a z jednoho úhlu, ale pokaždý blíž a blíž. Jedete na akci ve více autech? Rozhodně nesmí chybět fotka druhýho auta, ať už jede za nebo před vašim autem.
Děláte tyhle fotky, a ještě k tomu je nemažete? Ať už je ukazujete někomu na monitoru, plátně anebo je jenom uploadujete na sociální sítě či virtuální alba, tak s tím přestaňte. Pokud nemáte v přátelích jen nadšené botaniky, fotku rozkvetlýho petrklíče si nechte pro sebe. Album z výletu se bez ní obejde. Vážně.
Chcete příklad? Vlezte na rajče a zadejte do vyhledávání „oslava“, „kalba“, „dovolená“, „Chorvatsko“ anebo „Řecko“. Pokud bude mít album více, jak sto fotek, je zde 99,9 % šance, že narazíte na spoustu zbytečných fotek a totálně zbytečných fotek. V autotorvi možná vzbudí nějaké emoce, ale pro diváka je to neskutečná nuda.

Rada třetí: Přemýšlejte u focení.

Možná to vypadá tak, že se vlastně většina fotek dá smazat. A je to pravda. MAŽTE, MAŽTE A MAŽTE! Projděte si svoje vlastní fotky, který jsou aspoň pět let starý. A teď si upřímně, s prstem na klávese DELETE, řekněte, kolik fotek je pro vás samotný zajímavých i po těch letech. Já jsem při VELKÉM MAZÁNÍ smazal neskutečné množství zbytečných fotek. I já jsem kdysi fotil kdejakou věc, strom, kravinu, a ještě jsem myslel, že ty fotky k něčemu jsou. O půlce z nich jsem po letech nevěděl, proč byly kdysi vůbec pořízený. Proč jsem jako spolujezdec fotil semafor? K čemu mi je fotka stožáru VVN v poli? Vážně bylo třeba vyfotit naprosto standardní trafostanici? Co mě vedlo k vyfocení kola v kolostavu před samoškou?

Rada poslední

Neznám nikoho, kdo by vzal do ruky foťák a hned sekal fotky hodný jen zdí národních galerií. Čím víc toho nafotíte, tím víc budete mít příležitostí se poučit z vlastních chyb. Zjistíte, že nemá cenu se o určitý druh fotky snažit za určitých světelných podmínek (krajinka v pravé poledne má prachbídnou šanci být nečim jiným, než jen cvakem), že vyfocená krasavice přes půl náměstí teleobjektivem není ani street ani glamour, fotka Alíka nebo Fifinky nestojí za nic, když si k hafanovi aspoň nekleknete, když už se vám nechce si lehnout na zem.
Hned jak si uvědomíte, že fotka je v nejlepším případě průměrně průměrný cvak, a víte proč tomu tak je, udělejte si laskavost a fotku smažte. Ušetří vám to minimálně místo na disku. A pak se snažte už takovou fotku znovu nikdy nevyfotit.