7 druhů kýče a klišé ve vašich albech

Červánky a západ slunce

Fotka, na které není nic jiného než červánky a v lepším případě ještě temné mraky. Tenhle exemplář si pořídil kde kdo. I já sám mám občas problém se udržet a nevyfotit to. Někdy dokonce podlehnu. A k čemu je to dobré? Možná tak přes to natisknout nějaký motivační citát a prodat to pak místní pobočce OVB. Samo o sobě totiž červánky neudělají skvělou fotku. Na to je třeba mít nějaký zajímavý výhled do krajiny (ať už zelené, nebo betonově šedé). Západ slunce a červánky jsou prostě jen skvělá kulisa, nic víc. Nikdy (99.999 %)!

HDR

Obdobím HDR si projde přibližně 99% všech lidí, kteří se focení věnují. HDR může vypadat tak, že ani nevíte, že na „hádéerko“ koukáte. Jenže pak je tu ještě spousta a spousta výtvorů, kde koukáte na přesaturované hnusy s duchařskými obrysy. Je to taková ta dětská nemoc fotografů a čím dříve si ji proděláte, tím lépe. Škoda, že na to není očkování s iluminátským antiHDR čipem. Před pár lety by mi to zachránilo spoustu místa na diskua především času.

A takhle to je! Tento graf lze aplikovat na většinu živých i mrtvých fotografů.

Hrátky s perspektivou

Znáte je všichni. Opřený turista o šikmou věž, ve Francii zase každý chytá za špičku Eiffelovku. Ale nemusíte kvůli tomu navštívit metropole románské civilizace. Slunce na dlani, kamarád v hrsti. Pokud máte strejdu, který vám od mala vypráví pořád stejný vtip a pokaždé se mu hurónsky řehtá, než ho vůbec začne vyprávět, tak přesně takhle působí tyhle fotky a vy jste ten strejda s tim blbým vtipem!

Pohlednicové foto.

Jeďte někam na výlet, udělejte fotku pamětihodnosti a dejte ji na internet. Pak to místo zadejte do Googlu a pokud uvidíte tisíc fotek a nebudete mít jistotu, která je ta vaše, tak jste pořídili pohlednicovou fotku, kterou vyfotili tisíce lidí před vámi a v případě, že se astrofyzici nesekli s životností Slunce, tak stejnou fotku udělají miliardy lidí po vás. Kdo si v Budějcích nevyfotí černou věž se Samsonovou kašnou v popředí? Na libovolném kopci libovolnou rozhlednu? Pražský hrad ze břehu Vltavy s Karlovo mostem? Zkuste to jinak, originálně a nápaditě. Jak by řekl poručík Hamáček z Černých baronů: „Myslete kreativně, k***a, kreativně!“

Abyste si nemysleli, i já spáchám občas nějaké z těch zvěrstev

Cizí umění.

Vyfocením graffiti, získáte fotku graffiti. Fakt to nebude megakrutopřísná streetfoto. Znám i takové „umělce“, co přes cizí graffiti fláknou ještě svůj vodoznak a potáhnou jezdce kontrastu pořádně doprava. Vyfocená samolepka na dopravní značce taky není umění. Fotka počmárané výlohy liháčem taky není sonda do mysli rebelujícího pubescenta. Klidně si to vyfoťte, graffity někdo přemaluje, výlohy vymění, obrovské sochy z náměstí někdo odveze a vy si to budete moct připomenout. Ale to, že to cvaknete, z vás umělce neudělá. Tak na to aspoň nepleskejte vodoznaky a neubližujte tomu instafiltrama. A pokud víte, kdo to třeba na tu zeď načmáral a je to „legal“, tak to k fotce napište.

Botanické kýče

Žlutý lán řepky, balíky sena na poli, kvetoucí kočičky. Na podzim barevné listí na milion a tři způsoby, šípky s námrazou a na jaře sněženky a bledule. Každý rok to vypadá stejně a každý rok si to někdo dvacetkrát vyfotí a nejednou dá na nějakou sociální síť.

Moudro na závěr

Jak se kýči vyhnout? Když se někam chystáte, tak si do Googlu hoďte destinaci, přepněte na obrázky a prvních sto fotek je přesně to, čemu se potřebujete vyhnout. Věřím, že Paříži je určitě spousta zajímavějších věcí k vyfocení než ta špičatá ocelová konstrukce, v Itálii je toho víc, než Koloseum a Šikmá věž. Občas si klekněte na bobek, jindy vylezte na nějaké vyvýšené místo. Jindy cvakejte od boku. A když fotíte na mobil, tak sakra ne jen na vejšku!!! Mobil jde v ruce otočit na ležato! Je k tomu uzpůsoben jak SW v mobilu, který vám displej otočí, tak vaše tělo, kterému evoluce dala krom chápavého palce i klouby!!!